BLOG JE OFICIÁLNĚ POZASTAVEN, DĚKUJI ZA POCHOPENÍ



Březen 2011

Jak je to s tou diskriminací?!

18. března 2011 v 19:59 | Fender |  Dělnická mládež
V televizi na ČT24 právě běží přenos z Brna, kde se volí nový předseda ČSSD. Nevím, jestli je to živě, ale bylo by dobré, kdyby takovouto věc vysílali aktuálně. Nad něčím se tam momentálně rozhořčuje pan Sobotka, zatímco dole se míhají útržky z jeho projevu: ČSSD působí často obranářsky., Musíme tvrdě bojovat s korupcí., V krizi obstály země se sociálními systémy., Musíme změnit financování sociálního státu. A ačkoliv jsou to hesla působivá, moc mě ten projev nezaujal. To když hovořil pan Hašek, vtáhnul mě do toho!

...

Přečkal jsem právě útrpnou přednášku své matky o tom, že nemám vraždit své spolužáky. Nevím opravdu, co si o mně myslí?!

Projev pana Sobotky už mi dávno unikl a já nevím, jak to dopadlo s oním očekávaným převratem - nicméně to stejně nebyl důvod toho, abych začal psát tento článek. Je jím rasismus. Ale ne rasismus, jak si ho dokáží mnozí z Vás představit z dějin, jde o rasismus obrácený. Nejspíš už víte, že narážím - opět - na drahé romské spoluobčany. Předem chci upozornit, že rozhodně neháži nikoho do jednoho pytle, ale také chci poukázat na to, že v této době se dá dobrý cikán od špatného cikána rozlišit dosti obtížně.

K tomuto článku mě nedovedla žádná nová nepříjemná zkušenost, ale staré rány a naše chodba. Proč chodba? Už jednou jsem psal o tom, že zde dříve bydlela dosti velká (no jaká jiná) romská rodinka, ve které se jednoho dne konala svatba. Vše probíhalo tiše, žádný obyvatel našeho domu by se nejspíš za normálních okolností o této svatbě nedozvěděl. Ale dokážete si spojit cikány s pojmem "normální okolnosti"? Já už ne!
Z přízemí, kde romové bydleli, se začaly ozývat výkřiky a zvuky tříštícího se skla - přípitkové sklenice mrštěné o zeď! Tuším, že nikdo nemá dobré zkušenosti s cikány a natož opilými! Když jsme se druhý den odvážili dolů, všude na zdech byla krev, tuším, že nevěstina. U dveří do domu byly na zdech jen malé kapky, zato po zdi za schody se táhla dlouhá krvavá čmouha končící u dveřích na zahradu. Na zahradě u studny byla velká krvavá louže - doteď nikdo z nás neví, co se tu tehdy stalo. Vlastně z nynějších obyvatel to nikdo kromě nás a sousedů odnaproti nezažil.
Proč jsem si na to vlastně nyní vzpomněl? Krvavé skvrny i stará omítka s květovaným vzorem jsou už dávno přetřeny šílenou zelenou barvičkou. Dnes se ale kus té zelené příšery nešťastnou náhodou, která se mnou vůbec nesouvisela, sloupla - a já si to vybavil... A také jsem si vybavil Máte slovo, které jsem viděl 10.3. 2011. Právě se tam probírala otázka rasismu. Máte slovo je vůbec skvělý pořad, kde diskutují jak politici, tak zastánci skupiny, která je právě řešena. Prostor pro vyjádření mají ale i televizní diváci, kteří se zapojují do diskuze prostřednictzvím SMS - a někdy se tam vyskytly vskutku zajímavé příspěvky.

Ve studiu tentokrát byli Radek John, ing. Pavel Louda, obytavel Kladna Patrik Banga a obyvatel Děčína Drahomír Radek Horváth. Diskuze byla vedena Michaelou Jílkovou.

Nejsem rasista, jen chci, aby mé peníze z daní šly tam, kam patří a ne lidem, kteří na mé práci parazitují, obtěžují a okrádají. A pokud na tu křivdu ukážu jsem označený za rasistu.

Dokud nebude vůle nazývat věci pravými jmény, nevyřeší se nic. Policie má svázané ruce humanistickými zákony, které chrání zloděje a nenechavce a omezují poctivé lidi. Prvně musíme změnit zákony.

Dobrý večer, moc by mě zajímalo z čeho se těm tzv. nepřizpůsobivým občanům vypočte důchod. Z průměrné mzdy? To je výsmech všem pracujícím občanům!

Slušný člověk je povl, ale nepřizpůsobivým je dovoleno vše. Vrcholem je je vypočítaný důchod z průměrné mzdy ve státě a nemusí hnout prstem. Kde to jsme?

Nepřizpůsobiví lidé jsou všichni, co pracují, a ti ostatní: Romové v životě za práci nevzali, ale dostávají vše na stříbrném podnose.

Naopak já se bojím, že jsem bílej. Zdaleko nemám takové výhody jako ti jak říkáte s jinou barvou pleti a můžu pracovat, jak chci.

Jsem invalidní důchodce a musel jsem prokazovat svou nemoc. Nepřizpůsobiví dostanou vše bez prokazování, smekám, kam jsme to dopracovali.

Berou sociální dávky, dejte jim lopaty, košťata a hrábě, ať makaj 8 hodin denně na čerstvém vzduchu a nebudou mít roupy. Naše země potřebuje uklidit.

U nás je rasismus naruby. Zkuste si žít s těmi nepřizpůsobivými, kteří znají jen svá práva a ne povinnosti. Příklad: Litvínov-Janov.

Tři Romové mi zkopali invalidního bratra tak, že skončil na JIPce. Jelikož jsou menšina, dostali minimální trest!! Kde to jsme, to není rasismus! Co to je?!

Příspěvky televizních diváků pořadu Máte slovo.
Hned po přidání do archivu ČT patnáctého března se rozjela u tohoto dílu zajímavá diskuze, do které přispívali sami Romové:

fraaerko
tak paninko vi jsi myslite ze nakej cigan je zvedavej na oranzovou vestu popelnici aby za sebou tahl koste a lopatu tak to asi ne dejte tuhle praci vsem bilim a uvidime jak budou gadze reaogat ste vsychno do jednoho rasisti nic vic nechapu jak mohl vzniknout ceskej stat

rasistmus
Nechapu vas gadzove kdyz uz mse u toho vi rikaze te romove neboli cikani jsou spatny nemaj praci atd jsou na podpore helejte gadzove kdyby ste dali tim ciganum praci normalni praci a ne zametat chodniky atd kdyby ste jim dali praci jako davate bilim lidem tak je vsechno ok tomu verte jenom ze vi jsi myslite ze ciganovi date zametat chodniky a cigan bude rad to radsi pujde nekam krac nebo tak

Já osobně si myslím, že s takovouto úrovní vyjadřování ani na jinou práci nemají šanci. Navíc do diskuze v SMS přispíval i jistý podnikatel, který prý ve svém solidním podniku zaměstnal několik Romů, kteří mu později podnik vykradli - pak jim veřte a svěřte jim nějakou pořádnou práci! Jako kdyby o ni stáli!

Nemám cikány rád - opravdu ne! Existují světlé vyjímky - ostatně manžel mé sestřenice je vcelku sympatický cikán -, ale takových vyjímek není moc! A já se bojím, že úplně vyhynou za několik let. V Máte slovo navrhoval pan Louda, aby šli tipodnikaví cikáni za vzor svým nepřizpůsobivějším druhům, ale v zápětí byl jeho návrh zavrhnut. Já nad tím takto nikdy nepřemýšlel, ale jak to tak vypadá, Čechy cikáni nikdy poslouchat nebudou, tak by mohli alespoň někoho ze svých kruhů!

Vzpomínám si na jeden případ, kdy Romové odmítali platit nájem v chátrajícím domě a stát je přesunul do nově vystaveného krásného paneláku. Kdyby neplatili bílí, stali by se z nich bezdomovci nebo by skončili za mřížemi! Spravedlnost v tomto státě je slepá! A to proto, že se politici cikánů nejspíš bojí.. a nebo si nemyslí, že je situace tak vážná. Někdo také přispěl do diskuze formou SMS tím, že by nejraději každému politikovi šoupnul do bytu 10 cikánů a hned by se našlo řešení!

Není mi také úplně jasná důchodová reforma, na kterou diváci také párkrát narazili ve svých příspěvcích a která se stala dalším tématem pro Máte slovo. Jde o to, že výdělečně činní potomci musí přispívat určité procento svým rodičům na důchod? To mi přijde jako špatný vtip. Nejde o to, že bych byl škrt a radši bych nechal své rodiče bez dobrého důchodu a zázemí, jde o princip! Tady je vidět, jak se snaží vláda šetřit na nás českých bílých občanech, ale za cikány a různé hlouposti klidně vyhodí majlant - tohle není šetření, to je vyloženě tupost!

Líbila se mi také narážka na svázané ruce policie. Je to pravda. Policie nemůže kvůli zákonům NIC! A nejde nyní jen o zásahy proti cikánům, jde i o zásahy proti nejrůznějším zločincům. Všem zmetkům nyní hrají zákony vyloženě do karet! Docela mě vytočil zákaz bránění sebe a svého majetku, který byl teď nedávno vyhlášen. Když mě někdo okrade, nemůžu ho napadnout! A co mám dělat? Čekat až ho poldové dopadnou? Nějaký prd! Jakýsi parchant mi ukradl mobil, policie NIC nevyšetřila, případ ODLOŽILA a pojišťovna mi taky dala HOVNO! Víte proč jsem nic nedostal? To kvůli tomu, že jsem si nechal mobil v šatně, kam prý nepatří.. Přitom má teta zkoumala zákony a různé paragrafy, kde našla zmínku o tom, že veškerá místa jako jsou šatny jsou všude ve veřejných budovách (školách, nemocnicích, divadlech...) místa určená pro odložení JAKÝCHKOLIV věcí! Kdybych byl cikán, dostal bych bezpochyby své prachy hned! Mám se natřít krémem na boty?!! Tahle země ale upadá!

Mimochodem.. papírové padesátikoruny platí jen do konce března, takže spěchejte do bank, drazí moji, než Vám několik stovek jen tak propadne.


Jako by toho všeho nebylo dost, zuří ještě v Lybii válka, do které chce nyní aktuálně ještě zasáhnout Obama. Říkám neustále, že Američané mají potřebu cpát se do všeho - hlavně do toho, co se jich ani trochu netýká!

A pak Japonsko! V každé druhé třídě u nás na škole vznikly na tabulích nápis Pray for Japan, ne neptejte se mě, proč je to anglicky - to já totiž opravdu nevím a nechápu! Každopádně u nás ve třídě ten nápid nikde není, tak je mi to jedno.
Je to ale hrozná katastrofa. Ale taky to jde nějak mimo mě. Nikdy mě nezasáhlo nic, co se neudálo v České republice a nechápal jsem, proč by naše vláda měla posílat naši armádu do jakési cizí války, která nás také nemohla nikdy ohrozit!
Slyšel jsem ale, že z Fukušimi uniká jakási radiace. Radiace mě docela zajímá, byla to jediná látka, která mě v chemii zaujala. Teď ve zprávách říkali, že radiace u Fukušimi se jen o dva stupně liší od té černobylské.
Víte, že mě nyní napadlo vyslat všechny nepohodlné Romy do Fukušimi..? Asi jsem zlý, ale nebyl bych jediný takto uvažující - včera jsme na výtvarce s Jakubem probírali (čistě teoreticky) průběh genocidy.. Záhy jsme byli nazváni novými Hitlery. Tak jsme od toho upustili - s fašismem nechci mít nic společného!




Vím také, že jsem Vám moc na nic neodpověděl.. Když já Vám vždy chci tolik říct v článku, ale na ty komentáře už mi pak nezbyde energie - tohle není jen chabá výmluva, berte to tak prosím. :) Omlouvám se Vám všem předem, jestliže se neozvu třeba i týden, jen tento článek píšu teď už asi třetí hodinou.

Přeji pěkný zbytek večera a hodně penez, budete je potřebovat.
Xavier

Záchytné body: válka mezi operátory, pomlázky, oslava s dechovkou, hřbitov!

16. března 2011 v 22:02 | Fender |  Zážitky
Oblast pod záhlavím - takzvaný volitelný horní box - mi až moc dlouhou dobu zdobil nápis, že nebudu do 13.3. aktivní, ale jak jste si všimli, limit už je dávno překročen a já se nikomu přesto neozval - ani na mejl, ani tady na blogu, a ani na Skype. Říkám si, že je pošetilé všechno svádět na školu, už několikrát jsem takto uvažoval, ale všichni jste mě přesvědčili, že je naopak zdravé všechno svádět na naše drahé ústavy, takže se k tomu vracím a mou omluvou je škola! Mrzí mě to, bylo toho hodně. Dnes například jsme měli ještě poradu ohledně jisté školní akcičce, na které se chci též aktivně podílet (říkám si, že poslední dobou jsem až moc aktivní), ale zatím jsem kolektivem úspěšně vystrnaďován - nejspíš také částečně proto, že nikdo není zvyklý na to, abych se na něčem taky podílel. Třeba Vánoční akademie, které jsem již také věnoval článek, je projekt, který mě vždy nechával chladným, ale toto je akce, která je něčím mimořádná - už jen tím, že je organizovaná naší třídou a když něco organizuje naše třída, chci být u toho (výsledek je - i přes zdání zorganizovanosti a pořádku - nepředpokládatelný). Ale předpokládám (a tuším, že správně), že Vás náš projekt po mém zdlouhavém úvodu už ani trochu nezajímá.

V neděli večer jsem se vrátil z Kájova, což je, jak už jsem vysvětloval, vesnice nedaleko Českého Krumlova. U minulého článku mě drtivá menšina z Vás v komentářích přemlouvala, ať po návratu vyprávím a přeháním - nyní jste se dočkali.

Ve čtvrtek po obědě pro mě přijel taťka se svým skorofunkčním autem (ono jezdí, ale berte v potaz to, že občas blbne startér - aneb blbě startuje, kdo by nechápal -, také při brždění vyhazuje blinkr - prostě nebliká, když se dupne na brzdový pedál - a při brždění z kopce háže celým předkem - volant i celá palubní deska se roztřese, jak by měl Parkinsona -, prostě je to pohodlné auto) a vyjeli jsme do rušného města. Zakotvili jsme však již u prvního obchodního domu, protože si taťka usmyslel, že si musí změnit operátora. Za jeden den tak stihl seřvat i Ivetu Tabákovou z Vodafonu, i jakousi spojovatelku O2. Zpět ale k Vodafonu, který má svou pobočku právě v onom obchoďáku (ve kterém je mimochodem nemožné zaparkovat. Říkal jsem si, že raději nebudu jmenovat, ale musím! Lidi, nesnažte se nikdy zaparkovat v Mercury centru - nepovede se Vám to!). Milá Iveta se asi hodinu vybavovala s nějakou kamarádkou po telefonu, a že na ni čekají zákazníci, to ji vůbec nevzrušovalo. Nechala nás tak čekat a my stačili zjistit velice zajímavou věc - Vodafone je výhodný jen tehdy, když máte paušál.
Po výjezdu z bludiště zvaného Mercury se mě taťka nenápadně zeptal, jestli počítám s tím, že v sobotu zajedeme oslavit dědovo narozeniny do Krumlova. Nepočítal jsem s tím, ale přikývl jsem, protože mi přišlo neslušné přiznat, že jsem na ně zapomněl (ačkoliv mi o nich nikdy nikdo neřekl a já je nikdy s nikým neslavil). Těšil jsem se ale stejně.
Dojeli jsme do Kájova na ubytovnu, kde se nedělo nic zajímavého. Taťka začal obvolávat všechny infolinky O2 a stěžoval si, že jsou to zloději, kteří si neustále účtují nějaké poplatky za ignorování písemných výzev, které taťka nikdy nedostal - a já bych tomu věřil, taky nejsem nijak spokojený, ale jakýkoliv přechod by se mi nevyplatil, protože O2 pokryli celou naši rodinu - zmetci.
Z chodby na ubytovně se každou chvíli ozývalo "Otevřete, ef-bí-aj!", ale po třetím takovém vpádu mi došlo, že to jen nějaký vyšinutý debil (celý ubytovna mu říkala prostě "debil"), který takto provokoval své sousedy a považoval to za ohromnou legraci. Příjemnou změnou naopak bylo, že se konečně odstěhovala blbá Nasťa, která měla byt hned vedle a obvykle prala ve dvě v noci. Víte, já chápu, že je praní špinavého prádla (možná byste si spíš Rusku spojili s praním špinavých peněz, ale tahle na to nemá mozek) důležitá činnost, ale chápete, jak může někdo prát ve dvě v noci? Možná se budete divit, ale já u toho nemohl usnout!

Pomlázky! Dívky nejspíš nemají tento aparát zrovna v lásce, ale ani kluci v tom tuším nevidí žádnou krásu. Ani já ji neviděl, ale po pátku jsem změnil názor. Taťka mě vzal k Láďovi, který je, jak jsem brzy zjistil, mistrem na všechno. Nejvíc ovšem na pomlázky. Trhům vždy dominují nádhery spletené maximálně ze čtyř prutů, ale tohle byl kanón z patnácti! Dámy, až se toto staré umění naučím ovládat, těšte se. Ovšem nevypadá to nijak nadějne a to ne jen kvůli mé absolutní nezručnosti, ale především kvůli nedostatku vrb v okolí. A to se to tu jmenuje Vrbné! Ironie! Kdysi jsme měli před domem nějaké zakrslé pahýly, které se daly nazývat vrbami, ale pak proběhla betonizace. Dlouhou dobu jsem nikde poblíž nezahlédl žádnou trávu, strom ani keř.

Po nádherném pátku nastala ještě nádhernější sobota, při které se v jednom malém rodinném domku sešla většina rodiny z taťkovy strany. Pravdou je, že byla vcelku i legrace, ale to místo! Pomalu jsem se popral i s dědovou kočkou jen proto, abych se měl kam vtěsnat, naštěstí pak ale začali kuřáci courat ven před domek, kde vklidu vykuřovali, stěžovali si na politiku a chválili krumlovské řeznictví. Já s ním zkušenosti nemám, ale došlo mi, že jsou tam neustále nějaké akce na kýty, takže může být opravdu dobré.
V průběhu soboty jsem zjistil také, že mí starší bratranci, ale i starší sestřenice mají již své potomstvo - a také ho přitáhli s sebou. Má nejstarší sestřenka z taťkovy strany přinesla svou půlroční dcerku a hned, jakmile ji položila na stůl, se všechno začalo točit jen kolem ní. Točit je samozřejmě jen obrazný výraz - v tomto prostoru se točit nedalo... Tak jsme vyrazili na hřbitov! Nemyslete si, že jsme úchylná morbidní nekrofilní rodina se zálibou v chození po hřibotech. Tety tam měly své známé a my mladší se chtěli podívat na hroby Muka a Stárka.
Vrátili jsme se a předali dědovi dárky. Ten zatím vysedával s babičkou v domku a hladil chudáka starou kočku, která je zhruba tak stará jako já. Zpět ale k procesu odárkovávání - nebylo to nic slavného. Děda na to už nedal a skoro všichni mu koupili bonboniéru - z té měli radost jen ti nejmenší. Má nejstarší sestřenice s manželem ddovi koupila encyklopedii dechovky - ano, dechovky jsou nedílnou součástí těchto čtyř dnů. Vždy, když jsme jeli s taťkou v autě, vyhrávali nám Babouci a u dědy tomu nebylo jinak. Navíc taťka nechal dědovi k narozeninám zahrát v rozhlasu za celou rodinu jeho oblíbenou píseň, takže jsme pak celou neděli vyčkávali, kdy přijde na řadu jeho přání. Ani, v neděli - děda má narozeniny až 13., ale to nikdo neměl nikdy čas.

Nu - a takhle to u nás probíhalo. Tuším, že nic z toho, co jsem napsal, Vás nezaujalo, ale chtěli jste to sami..
Přeji pěkný večer..

Poslední pozzdrav...

9. března 2011 v 18:28 | Fender |  Oznámení a upozornění
Zítra někdy po poledni odjíždím, drazí mí, do Kájova, což je vesnice asi pět kilometrů vzdálená od Českýho Krumlova - přiblížil jsem to někomu? Strávím tam krátké čtyři dny. Pro Vás to znamená jen to, že po tuto dobu na blogu nic nepřibyde a ani nebudu odpovídat na Vaše komentáře - v podstatě žádná změna.

Tady na blogu zatím bude v éteru stále viset jedna nenápadná přihláška, kterou když vyplníte, stanete se členem zasvěcenců. Vím, že už jsem otravný s tím, že Vám to neustále připomínám a předhazuji, ale prosím Vás, nechtě mě v tom - je to má první větší akce, kterou pořádám, tak se chci uchovat ve stavu blažené eufórie.. Uvidíme, na jak dlouho!

Má to cenu?

7. března 2011 v 10:53 | Fender |  O jazyce
Zase se vracím. Vracím se na blog, vracím se s tím, co bych rád řešil. Ale je ještě co řešit? Zhruba před týdnem, možná to byla i doba delší, jsem vám sem dal návrh na jistý blog o češtině. Spoustu z vás to zaujalo, ale bylo jen málo lidí, kteří by se na tom se mnou chtěli podílet. Škoda. Myslím, že by to mnohým prospělo. Chápu, že většina z vás má málo času a těžko zvládá už jen svůj vlastní blog, ale pak jsou tu tací, kteří si prostě jen myslí, že by byli pro ten blog přítěží - ale já si to nemyslím. Jsou to pravda většinou lidé, kterým gramatika moc nejde, ale jak už jsem zmiňoval - daleko důležitější bude obsah článků, vaše úvahy, vaše názory, vaše kritika. Navíc se mi již nabídl i korektor, který by vždy články všech projel a opravil případné chyby. ;) Stále se nikdo nehlásí? :D

Každopádně, já ten blog založím, zkusím to a třeba časem se k němu vrátíme. Stojím si tvrdohlavě za svým ... :D

Kdyby přeci jen někoho tento nebo i tento článek: http://vertigorequiem.blog.cz/1102/za-cestinu zaujal, byl bych potěšen.. a to velmi! :D

Zatím vznáším tento návrh: Blog založím a dám sem první výzvu k přihlášce, kterou byste mi poslali na e-mail. Vrátil by se vám pak mail, ve kterém bych vám dával heslo a tím pádem i svolení k přidávání nějakých zajímavých témat. ;)

Myslím, že by se to mohlo ujmout.. stále naivně věřím. :D Mohu zatím počítat s Tinkou a Krasivijou? Tuším, že ty dvě by se do toho rády po hlavě vrhly, a já bych je na blogu rád uvítal.. Krasiviju tuším také napadl už nějaký název - teď se můžeš pochlubit, Kras. ;)

Jen pro představu. Tinka by chtěla psát nejspíš o fantasy literatuře dnes i v historii. Jak říkám, škála témat je téměř neomezená, tady se fantazii meze nekladou - naopak je podporována. ;)

Přihláška:
1.Blogová přezdívka:
2.Přezdívka, pod kterou budeš chtít přidávat články na češtinářský blog: (já jen, kdyby se to lišilo, tak aby v tom nebyl mišmaš)
3. Adresa blogu: (snad si rozumíme: vašeho hlavního stávajícího blogu, na kterém vás mohu kdyžtak kontaktovat)
4. S jakým zapálením do této akce jdeš? (jestli tedy vůbec s nějakým...)
5. Co od toho čekáš? (čekáte něco?)
6. Máš čas na to, abys přidával/a články jednou měsíčně?
7. Máš Skype? (kdo by měl Skype a byl by ve sdílné náladě, prosím, nepište jen "ano", rád bych se dozvěděl i váš kontakt, pokud ho ještě nemám)

E-mail, na kterém mě můžete kontaktovat je zjagysyn@seznam.cz

A nyní zase trochu odbočím. ;) V sobotu jsem vám sem dal Scarborough Fair, což je článek srovnávající všechny možné verze této skladby včetně originálu. Byl to vlastně jakýsi odlehčující článek, který vám měl dodat jistotu, že na blog nekašlu, ale jsem tady, ačkoliv co se komentování týče, nejsem zrovna nejaktivnější - ale to já nejsem nikdy. Však víte, že mám rád vaše komentáře, dokáží mě totiž potěšit mnohdy víc než cokoliv jiného, ale mám rovněž málo času na to, abych vám odpověděl. Uplynulý týden byl totiž nabitý - velmi! Tento týden se vám to pokusím vynahradit, však máme také prázdniny. ;)

Přeji pěkný den. :)

Scarborough Fair

5. března 2011 v 12:04 | Fender |  Události
Bylo nebylo, zkoumal jsem písně z alba Njord od Leaves' Eyes a náhle se to stalo - narazil jsem na Scarborough Fair. Ta píseň v podání Liv mě uchvátila, nicméně jsem zjistil, že to nejsou Leaves' Eyes, kteří tu píseň napsali. A ani nejsou jediní, kdo se ji pokusili přetvořit k obrazu svému..
Nabízím vám tedy nyní ukázku pár verzí. Ono jich tedy není "pár", ale věřte mi, že na YouTube je jich k nalezení daleko více.. ;)

Queensrÿche

My Dying Bride

Leaves' Eyes

Sarah Brightman


Celtic Woman

Amy Nuttal

Našel jsem více verzí těch, které se mi nelíbily, než ty, které bych si opravdu s radostí pouštěl. Například ve verzi Amy Nuttal mi vadila jakási zelektrizovanost (jestli se tomu tak dá říct) hlasu, i když v klipu se snaží nejspíš o souznění s přírodou.. Kdo mě ale dostal, jsou My Dying Bride. Svou verzi pojali podle mě jako nějakou pojmedanovou píseň, kdy už nikdo neposlouchá, sotva někdo stojí na nohou, zpěvák se kejvá za mikrofonem a občas se snaží o nějaký tón, který je ve výsledku však nudný a utahaný. Bubeník evidentně už také odpadl a kytarista si mnohdy nejspíš nevšímá, co hraje zbytek. Tedy "hraje" zbytek. Po tom všem se vám možná zalíbí originální verze.. jako takové příjemné oddechnutí od všech těch nepovedených kaleb..

originál..
Simon & Garfunkel

Are you going to Scarborough Fair?
Parsley, sage, rosemary & thyme
Remember me to one who lives there
She once was a true love of mine
Tell her to make me a cambric shirt
(On the side of a hill in the deep forest green)
Parsely, sage, rosemary & thyme
(Tracing a sparrow on snow-crested ground)
Without no seams nor needlework
(Blankets and bedclothes a child of the mountains)
Then she'll be a true love of mine
(Sleeps unaware of the clarion call)
Tell her to find me an acre of land
(On the side of a hill, a sprinkling of leaves)
Parsely, sage, rosemary, & thyme
(Washed is the ground with so many tears)
Between the salt water and the sea strand
(A soldier cleans and polishes a gun)
Then she'll be a true love of mine
Tell her to reap it in a sickle of leather
(War bellows, blazing in scarlet battalions)
Parsely, sage, rosemary & thyme
(Generals order their soldiers to kill)
And to gather it all in a bunch of heather
(And to fight for a cause they've long ago forgotten)
Then she'll be a true love of mine
Are you going to Scarborough Fair?
Parsley, sage, rosemary & thyme
Remember me to one who lives there
She once was a true love of mine.e