BLOG JE OFICIÁLNĚ POZASTAVEN, DĚKUJI ZA POCHOPENÍ



Červenec 2010

Narozeniny

31. července 2010 v 11:21 | Fender |  Památné dny
Možná si někteří všimli, možná na to někteří už dlouho čekali a možná některé překvapím.. John 5 má dnes narozeniny.

Tenhle článek jsem si připravoval dlouho.. asi měsíc, ale stejně jsem ani po tak dlouhé době nepřišel na to, co mu mám vlastně konkrétně popřát. Obvykle k narozeninám přeju lidem nějakou tu kytaru, protože všichni, které znám a jsme spolu v tak dobrém vztahu, že mě pozvou na narozeninovou oslavu, si kytaru přejí. Myslím ale, že v Johnově případě by to bylo více než zbytečné přáni..
Takže to vezmu zatím z jiného konce a přitom budu přemýšlet, co všechno ještě dodat.. ;)
Přeji Johnovi samozřejmě všechno nejlepší do života.. do osobního i toho profesního.. spoustu úspěchů a spoustu dalších tak skvělých CD, která vyplodil doteď. ;)


Další věc, kterou musím v tomto článku rozhodně vyřídit je toto.. včera.. nebo předevčírem či kdy to bylo.. oslavil své první narozeniny blog mých SB Mitchie a Alex ;) ale já jim nepopřál, tak zpětně menší pozornost :)


A poslední věc.. 20.9. oslavím své 15té narozeniny. Moc se n ato netěším, vyhlídka toho, že budu trestně zodpovědný mě i když mám svědomí čisté děsí :D i přesto ale budu na počest tomuto démonickému číslu dělat oslavičku, takže tady je pozvánka.. zvu všechna svá SB a oblíbené stránky ;) kdyby jste ovšem měli chuť pozvat někoho z vašich SB, koho já bych eventuelně neznal, můžete si ji hodit na blog. Nechám to na vás.. ;)



Mějte se hezky a zdar! ;)

Masters of Rock 2010 6/6 - fotografie

29. července 2010 v 10:51 | Fender |  Festivaly

Takže přicházím s dlouhoočekávanými výplody našich digitálních přátel..

Milenecké blogy

27. července 2010 v 18:30 | Fender |  SB
Jednou tak asi budu říkat všem svým SB.. zatím to jsou ovšem takoví blázínci, kteří propadli mému rádobyšarmu.. :D :D
Na tento návrh jsem nepřišel sám.. přivedla mě na něj Lexi
s tím, že k sobě máme v podstatě daleko blíž než normální SB. :D S ní a s Teryii
(nedivte se, že jste se dostali na ten samý blog - jsou spoluadminky :D) jsme už před spřátelením vedli takové diskuze, až si říkám, že zde snad zřídím rubriku '18+', kam to vše budu zapisovat :D Provolali jsme se 'láskami' a vedeme vskutku milostné komentáře typu "Jak se ti daří". :D Celý tento vztah je něco tak nádherného, že tuto rozkoš nabízím i ostatním dámám, které klesnou tak hluboko a 'zamilují se' do primitiva jako jsem já.. ;)

Čili vstup do tohoto neřestného klubu je bez poplatků.. tudíž očekávám hojnou účast! :D

ČLENOVÉ:
















(jsme blázni a jsme na to hrdí!!!!)

Masters of Rock 2010 5/6

27. července 2010 v 11:52 | Fender |  Festivaly
Měl jsem původně v plánu vyprávět vám sáhodlouze, jak jsme si to užívali v Brně, kam jsme odjeli po skončení, ale myslím, že to už by nikoho nezajímalo. Vezmu to tedy ve zkratce a nabídnu vám první část velice kvalitní foto dokumentace... :D

R1 jsme opouštěli s myšlenkou "bylo to nepohodlné, takže chceme pryč, ale když odjedeme pryč připustíme si, že už je opravdu konec". Nakonec jsme se ale se slzami v očích dobrali až k vlakovému nádražů, kde jsme čekali na spoj do Otrokovic. Večer předtím nám totiž ještě ve Vizovicích vytiskli, jak se nejsnadněji dostat až do Brna a městskou jsme dávno zavrhli. Jenže když jsme zjistili, že vlak bude o 20 minut opožděn, začali jsme se bát, abychom na vlak do Brna stihli vůbec v Otrokovicích přestoupit a začali sjme na městskou opět pomýšlet. Nakonec jsme se ale i vlakem v pořádku dostali do Otrokovic, kde jsme zjistili, že Brněnský vlak bude mít též zpoždění.

V Brně jsme byli ubytovaní v penzionu Janka. Byl nádherně žlutý a zářil na té omšelé ulici tak, že nehrozilo ani v noci, že bychom se nestrefili.
Bylo to tam pohodlné.. majítelka byla Němka, která byla velice příjemná a doporučila nám návštěvu aquaparku, který byl v Brně nově vybudován za ten rok, co jsme tam nebyli. No jo - ona už je tradice, že tam sjedem každý rok.. a vždy díky nějaké akci - minulý rok jsme tam byli na koncertě Marilyna Mansona.
Aquapark byloněco skvělé. Já jsem tam poprvé od té doby úplně zapomněl na MoR :D
Celá návštěva Brna byla velice příjemná.. až na incident, kdy jsem v aquaparku zapomněl náramek. Stane se... tak jsme se vraceli no.. přes celé Brno - ale byl tam! :D

Navštívili jsme také restaurai Tryzub, kam také už tradičně chodíme. Je to ukrajinský podnik, ale ještě nikdy jsme se tam v žádném jídle nezklamali. Než jsme ho ale našli, tak jsme si taky zažili dost. V Brně jsou takové dvě sobě podobné dlouhé ulice plné obchodů a velkých domů. Jedna se jmenuje Cejl a jméno té druhé si nepamatuji. My jsme jeli samozřejmě na Cejl, ale Tryzub byl v té druhé! :D Zjistili jsme ale zajímavou věc - Cejl je snad Brněnský Chánov či co! Tolik cikánů jsem pohromadě snad ještě nikdy neviděl.. tam muselimít nějaký sraz nebo já nevim, ale nemyslím si, že takováhle koncentrace je běžná! :( :D
Nakonec jsme se ale bezpečně k Tryzubu dostali a obědnali si speciality. "Na zdraví!" - doteď nevíme přesně, co tím chtěl číšník říct, ale odpověděl nám tak, když jsme si objednali a když jsme mu pochválili jídlo.. takže ať už jde o cokoliv, musel to myslet v dobrém, takže na zdraví! :D

A teďka přistupuji už k oné slibované dokumentaci.. ;)
Dám jsem teď to, co se MoRu týkalo, ale nejde přímo o účinkující.. ;)

(celý článek)

Sp(l)odina všech grafiků zasahuje..

24. července 2010 v 23:54 | Fender |  Má grafika
Pokoušel jsem se zase o pár praktických 'veleděl', ale jak už mě znáte, nemůžete ode mě očekávat velké věci.. :( ;)

První takovou zkaženou věcí, o kterou jsem se pokusil, byl oddělovač.. oddělovač do menu. Problesklo mi totiž jednou zčistajasna hlavou, že by se mi opravdu už asi hodil, jenže já jsem na takovéto věci levý.. lépe řečeno jsem ještě levější než levý.. já snad musím být zadní či co.. :D

-
Říkal jsem si, že jako provizorní rádoby oddělovač to není špatné.. samotné na černém pozadí to možná není nejhorší, ale v menu mi to působí spíš zmatek než tolik očekávaný pořádek a a systém.. takže už se těším, až se mi poštěstí z někoho nějaký pěkný oddělovač vymámit :D

Další věcí, kterou já tak rád przním jsou klikací ikony.. když jsem se nepouštěl do animovaných bylo to aspoň ještě přiměřené, jenže pak nastal úkol ve VVS - ikona - a já chtěl zamachrovat, prostě se předvést jak ten největší frajer, ale zdá se mi, že jsem se tou svojí spatlaninou spíše shodil.. :( mám ji ale stále ještě v menu (a ještě ke všemu jako první, no já se snad picnu! :D), protože jsem se nepřinutil k předělávce, ale chtělo by to.. už mám i menší plán, jak to zhruba provést.. ;)

Poslední věc, kterou se asi nikdy neodnaučím kazit, jsou animace. Já jsem si nejdřív chtěl udělat nějaký banner k mé listině SB, ale záhy mě napadlo, že by nebylo špatné vystřídat tam obrázků víc.. takže vznikla prapodivná animace, za kterou se snad i více než stydím..

SB Xaviera Fendera
Většina z vás si ji asi nevybavuje.. což bylo jedině dobře, já nevím, proč jsem takový vůl a na své chyby upozorňuji.. :(
Každopádně z chyb se člověk učí a já jsem se mírně přiučil a donutil se k předělání.. ;)

SB
Takováto zrůdnost u vás, má drahá SB bliká teď! :D Ale dělal jsem se s tím tak hnusně a neúměrně dlouho, že bych se za to taky nejradši nakop někam.. :D

A na všech těchto výmyslech bez logiky se snažím zdokonalovat a trénovat,a bych vás mohl konečně obdarovat cenami úměrnými vaší snaze.. ;) :)

Dobrou noc! ;)

Ceny, ale zklamu vás - pro mě! :D

24. července 2010 v 15:38 | Fender |  Ocenění pro mě
Nějak se mi na 'skladě' hromadí ceny za různé bleskovky a podobné soutěže, takže jsem se konečně rozhodl je zveřejnit.. ;)

1. jmenovky:

John 5
Fender
Mě se líbí.. a co vám? :D Problém je, že jsem dosáhl až takovýho stupně sklerózy, že si nepamatuji od koho a za co jsou.. :( myslím, ale že při nejmenším jedna z nich je za párty.. děkuji.. děkuji moc - kdyby sem náhodou autor/ři těchto cen zabrousil/i, prosím ho/je, aby mi dal/i vědět.. ;) :)

2. společný diplom

diplom
Nikdy jsem ve splečných diplomech neviděl takovou krásu jako v samostatných,a le samozřejmě si ho vážím taky.. děkuji moc! ;) :)

3.  diplom s Mansonem
diplom
To také není špatně zpracovaný diplom.. dělat přes glitterfy.com je vlastně hrozně jednoduché a primitivní, ale mnohdy tomu ty výsledky neodpovdají.. nádherný, děkuji Aduš! ;)

4. diplom s Johnem!
diplom
Překrásný vytvor.. tentokrát za spřátelení.. o pardon - za friendsite .. od suzyy! ;) Takže děkuji moc.. takovéhle nádherné dílo mě vždy potěší.. :)

Jenom upozorňuji některé z vás: John 5 je kytarsita.. ex-kytarista Marilyna Mansona a současný kytarista Roba Zombieho.. nejedná se o skupinu! ;)

5. diplom přímo magický...

diplom
Nevím, co mi to jen připomíná.. vesmír? Tajemno plné nádherných světelných obrazců..? Možné to je.. každopádně, tento diplom jsem obdržel teď čerstvě a děkuji za něj Hrašulce :)

6. extra cena.. :D

rezavé potrubí
Za tento výtvor děkuji Labandě.. příběh rezavého potrubí je dlouhý jako samo mé přátelství s ní.. tedy - v mém převyprávění by bylo.. tak to zkusím ve zkratce (to je pro mě skoro nemožné.. :D). Neustále jsem Labandě lichotil, že je nepochybně jednou z nejlepších grafiček a že není nic, s čím by si neporadila ( no a ještě mi řekněte, že se mnou nesouhlasíte!). Tak se vpodstatě zrodil nápad rezavého potrubí.. jen jsem utrousil, že i z tohoto tématu by dokázala udělat něco nádherného a posuďte sami.. já myslím, že jsem měl pravdu.. Labando, ty jsi skvělá! ;) .)

Masters of Rock 2010 4/6

24. července 2010 v 11:44 | Fender |  Festivaly
ČTVRTÝ DEN:
Na poslední den festu mě matka nechtěla kvůli tomu mobilu pustit. Ještě brzo ráno jsem ji však přesvědčil. Nebylo to tak těžké, docela mi nahrával program - vystupovala Lacrimosa.
Přijeli jsme tam někdy na Harlej a já si hned šel stoupnout na Prosperitu, protože Lacrimosa měla mít autogramiádu. Promazával jsem svůj foťák, který byl inteligentně bez paměťovky už úplně plný a kladl jsem si otázku, zda-li to stihnu. Někteří přede mnou totiž stáli už na Doro. Nakonec jsem se své milované Lacrimosy dočkal, jenže anglicky umím velký prd a německy velké kulové, proto jsem se na ně jen přiblble usmíval a česky+znakovou řečí jsem jim naznačil, že chci podpisy a fotky. Nakonec jsem svoje poklady tvrdě vybojoval a s úsměvem malého dítěte, které právě dostalo plyšáka svých snů, jsem se rozběhl za mamkou s tím, ať autogramy někam schová, že já bych je ztratil - po verejšku to uznala jako dobrý nápad.
Po Harleji byl Callejon, ale na ten jsme se mi vydali hledat Coca Cola stage. To bylo to pódium, na kterém vystupovaly budoucí české hvězdy. Ne že by mě někdo z nich nějak extra zaujal - jen Dymytry první den a to jsem tam já nebyl - ale chtěl jsem vědět, kde Coca Cola vlastně stojí. Doteď jsem v tom měl guláš. Uvaděči (které všichni vypískávali) fanoušky odkazovali na 'Buloňský lesík' jenže ten byl zase kde?
Na hledání už nebyl čas. Našli jsme jeden les, ale tam probíhal jen banji jumping. Takže jsme se vrátili krátce před skončením Arakainu a já už se propašovval dopředu s kamerou, abych si mohl Lacrimosu nartočit stejně jako Epicu.
Uvaděči je - kromě tradičních trapných průpovídek - uvedli asi tímto: "A teď přijde na pódium symphonic/gothic-metalová skupina, ne, není to skupina, je to projekt - duo - Lacrimosa!" za mnou se ozval mohutný řev a já se k němu rád přidal. Stále pro mě platí, že Němci mají nejlepší skupiny - i když Lacrimosu označili jako projekt (co je pak tedy ASP?). Po dlouhém ozvučování typu: "Petr raz, dva, tři! Petr hej, hej, hej.. Peťo, Peťo! Martin.. Martin.. máš to..? Martin jedna, dva.. hej, heeeeeej!" nastoupili znovu uvaděči a na poslední (konečně) otázky, jestli jsou tu nějací gothici, jim pár lidí už jen ze slušnosti odpovědělo tiše, že ano. Pochopili, že mají odejít a spustila se první píseň - Lacrimosa theme. Při tomto úvodu nastoupili vlajkonošiči, kteří na svých vlajkách nesli symboly Lacrimosy... a pak už konečně přišli i Tilo Wolff a Anne Nurmi. A neskutečná podívaná jako z jiného světa začala. Bavil jsem se tak jako nikdy. Stál jsem tam s kamerou v ruce úplně zkoprnělý, protože něco tak fantastického a tak nadpozemského jsem viděl prvně - mrzí mě, že mám natočeno tak málo - mrzí mě, že tam byl ten zmetek 'sekuriťák'!! - zkazil mi to!!
Ale všechno skončí.. a tak jsme i my odjeli pryč a se slzami v očích jsme se loučili z celým areálem a se všema metlošema. Umřel bych, abych tam mohl jet znova.. úžasná atmosféra.. o tohle jsem se nikdy nebál, ale stejně to předčilo moje očekávání!


Drazí moji spřátelení...

23. července 2010 v 17:43 | Fender |  SB
Toto je takové menší upozornění, které později smažu, ovšem i přesto ho považuji za důležité a všechny návštěvníky tohoto blogu prosím o přečtení.. hlavně SB nebo blogy, se kterými jsem v přátelském vztahu.. ;)

1.
Jsem sklerotik - to je vám doufám už věc známá :D protože já se tím nijak netajím a v mnohých případech na to i upozorňuji a skrývám se za to, když se mi něco nevyvede podle plánu :D
I tentokrát to hodlám svést na drahou přítelkyni sklerózu.. a jde o toto: mám spoustu spřátelených blogů, kterých si velice vážím a zároveň navštěvuji i blogy, se kterými jsem nespřátelil a přesto si s adminy rozumíme a mým problémem je, že v tom mám guláš! :D
Proto chci, abyste všichni, kdo mě máte zapsaného v SB zhlédli rubriku SB a zjistili, jestli vás tam mám a pokud ne, dejte mi to vědět.. myslím, že by byla škoda, kdybych na někoho zapomněl, protože vás všechny považuji za kvalitní blogaře a vaše blogy mnohdy za mistrovská díla, která rád navštěvuji.. ;)

2.
Za další problém považuji taková 'zbytečná' spřátelení.. já nejsem na vašich blogách denně a rozhodně nemám v plánu to měnit, ale rád k vám někdy zabrousím a většina z vás má nejspíš i zkušenosti s mými opravdu obsáhlými komentáři k vašim článkům. :D Ale neříkám, že komentuji vždy všechno.. mnohdy se najdou i články, ke kterým nemám moc, co říct, ale na vaše blogy chodím a rozhodně se nikdy nesnížím k něčemu jako je psát "obíhačka". Takže vvás prosím, abyste mi to nepsali taky a když ke mě zabrousíte, byl bych rád, kdybyste se k mému článku třeba jen okrajově vyjádřili.. ;)
Jenže jsem teď při průzkumu narazil na pár blogů, se kterými nejsem vůbec v kontaktu a přesto je mám v SB.. a to považuji za zbytečné spřátelení..
A to se týká Lady-minnie-princess, která ke mě zašla asi dvakrát za celou existenci svého blogu a nedávno jsem se dozvěděl, že ho snad i úplně ukončila, takže toto SB mažu.. :'(
Dalším případem je Nujkina, která sice teď pozměnila design hezky, ale přístup k mému blogu vůbec a nejsem si jistý, jestli tu vůbec někdy byla, takže pokud si toto nepřečte a do konce měsíce se mi neohlásí, tak mažu..
A dalším blogem, u kterého si nejsem tedy jistý je Sabinka.. od 17. června tam nic nepřibylo a jápochybuji, že se ten blog ještě někdy rozjede.. ale budu si hrát na trpělivého, protože Sab ke mě občas i zašla.. ;)
A doufám, že tohle jsou všichni hříšníci.. chápu, že jsou prázdniny a nemáte čas.. však po vás taky nechci zázraky.. i já jsem byl teď týden pryč.. ;)

3.
Frindsite.. toť pojem, což..? Poprvé jsem získal statut 'friendsite' (a že už jsem se stal se svým blogem hodně věcmi.. v neposlední řadě i originálním bratrským blogem :D)
Takže bylo mi ctí stát se přátelským blogem Suzyy, se kterou jsme si už dlouho rozuměli a k jejiž článkům jsem měl většinou co říct.. protože i když ona to nepřipouští, jsou inteligentní! ;)


Suzyy
Považuji ji z sympatickou, skvělou a velice krásnou dívku (no je to metalistka - to mluví samo za sebe :D) s kvalitními názory psané pokaždé zajímavou formou.. ;)
Je to milovnice podzimu (můj člověk) a milovnice té nejlepší folk-metalové skupiny Eluveitie (už jsem psal, že je to můj člověk..? :D)
Takže ti děkuji za návrh stát se tvým friendsite, budu jím rád.. ;)
A všem doporučuji se na její kvalitní AUTORSKÝ blog podívat.. ;)

4.
Dostal jsem cenu.. za spřátelení.. tak nevděčné, že já se proti těmhle cenám tak urputně a neústupně stavím.. :D ale jsem za to vděčný a moc ti děkuji, je to nádherné a slibuji, že ti taky něco vyvedu.. ale bohužel ti to sem z nedsotatku času hodím až někdy v srpnu spolu s cenami za kreativní soutěž.. ;)
Diplom
Nádherná práce.. mě každá takováhle cena vždycky děsně dojme.. a mám pocit,m že právě Haf ještě nemám zapsanou.. to budu muset napravit.. ;)

5.
Nepořádám a nikdy nebudu pořádat 'nábory affs'. Spřáteluji s blogy, které se strefují do mého stylu a s jejichž autory si kápneme do noty.. nespřáteluji s blogy o Hanně Montane, Seleně Gomez, Demi Lovato, Bieberovi a podobných celebritách - ne na první napsání ''ahojky hezu blog, nechceš spřátelit?'' - možná po bližším poznání.. znám několik blogařek, které se svým stylem nestrefují do toho mého a přesto bych je mezi SB rád viděl ;) ale berte na vědomí, že každý spřátelený blog si zabírá místo v mém srdci a já bych nerad takovými místy plýtval.. ;) pokud by někdo měl chuť spřátelit, neodmítnu ho (ne hned :D), ale stejně bych ho radši ještě víc poznal, než s ním uzavřu další zbytečné přátelství jako v případě Nujkiny, Sabinky a Lady-minnie-princess.. :( ;)

Děkuji za pozornost!

Masters of Rock 2010 3/6

23. července 2010 v 0:29 | Fender |  Festivaly
TŘETÍ DEN:
Třetí den jsem tam vlastně neměl nikoho, na koho bych se zas tak moc těšil. Rising Dream a Grand Magus jsme proto úplně vypustili a přijeli jsme na Legendy se vrací. Opět jsme vůbec netušili, co je to zač. Věděli jsme jen to, že jde o Čechy a nikdo z Česka nás zatím neokouzlil, takže jsme většinu vystoupení probrouzdali u stánků, kde jsem si koupil kšiltovku s Deathstars, protože ta, se kterou jsem se tam promenádoval, ze mě dělala ještě většího exota než ty 'dámské' boty (díky tomu všemu jsem pak prý působil jako teplej hoper hrající si na metalistu). Vtipnými komentáři nás však Legedy k pódiu přilákali a když pak začali hrát Another Brick in the Wall od Pink Floydů, donutilo to i matku, aby se hla víc dopředu - což znamenalo, že jsme to zapíchli ve stínu, který na nás vrhal keř někde u zadní tribuny, a všechno jsme sledovali na obrazovce. Ale bylo to skvělé. Zahráli i úpravu Šavlového tance a nějakou pecku od Lynyrd Skynyrd (já bych to tak nezmiňoval, ale on s nima hrál John! :D). Tvrdili, že pro úplnost zakončí jazzem, jenže s větou "To je píčovina, takhle se tu hraje!" přešli do Highway to Hell od AC/DC. Musím říct, že to znělo líp jak originál! ;) Legendy byly nejspíš jedinou skupinou, které tam pouštěli i ohně a vystřelovali konfety. Perfektní vystoupení - i když jen přes obrazovku!
A následoval oblíbenec Miloš Dodo Doležal. Stoupl jsem si na něj opět hned dopředu a vedle mě se uvelebil jakýsi jeho přítel. Nejspíš jsem byl mezi největšími fanoušky a přitom jsem od něj znal míň než velké kulové. Ale byl jsem zvědav. Ze začátku na mě ale Dodo působil jako 'arogant' a namyšlená rádobycelebrita, která moc tlačí do svého podprůměrného humoru a chce mít navrch - jenže to nebylo přirozené a pro mě i odpudivé. Stále se zabýval jen svými efekty a nadával víc jak já při nepovedené autogramiádě, když mu na ně zazářilo slunce. Ale já slunce taky proklínal! Naštěstí bůh seslal na zem svého posla v těle 'vodokropiče', který nás celou dobu (i předchozí den) stříkal ledovou vodou z hadice. Měl jsem chuť ho tehdy požádat o ruku. Jenže než jsem se k tomu dokopal, strhl se za mnou řev vyzívající Miloše, ať už začne konečně hrát. Odbyl je prostým "za chvilku" a dál se 'sral' se svými efekty. Pak si tam nechal nanosit několik kytar. "Ty vole těch je!" "A mám ještě dvě!" - to mě trochu pobavilo, ale stejně jsem mu chtěl s nějakou škodolibou radostí do tváře vmést, kolik jich má John! :D
Naštěstí jsme se Doležalova vystoupení dočkali, ale stejně si nejsem jistý, jestli sklidil větší ovace Dodo nebo vodokropič. :D
Ale ani při Milošově koncertě jsem nepropadl zcela nudě, i když mě ty písně vůbec nezaujaly. Miloš oddělával kytaru za kytarou a na vybízení "Toš Milošu hobluj!" reagoval tím, že hoblovat nemůže, jinak by oddělal i ostatní kytary a byl by v prdeli. Po pár 'dílech' přivítal na pódiu Doležala mladšího - svého syna. Není to marnej kytarista, ale fanklub mu nezaložím...
Dočkali jsme se ovšem i křtu Doležalova nového alba Despekt, při kterém se kropilo pivem.. nejdřív CD, pak honorace na pódiu a nakonec zbytkem nažhavené publikum. Bohužel pro mě se kropil jen prostředek. Já stojící po levici a sledující odraz nápisu Nosferatu v kaluži vody jsem si musel pro 'odměnu' trochu popoběhnout. Sice to smrdělo hnusně, ale taky to osvěžilo.. :D
Po Doležalovi nastoupili Škwoři. Doběhl jsem si pro foťák a stoupl si opět k zábradlí. Taky nejsem jejich fanda, ale pochybuju o tom, že s to tam nějak extra řešilo. Ale že bych si to užil, to říct nemůžu. Metloši jsou moje rodina, naprosto skvělí lidi, kteří jsou v pohodě, ať se děje cokoliv, berou život takový jaký je a ve zkratce - mám je prostě rád. Jenže jak jsem zjistil, s touto vlastností příjemného člověka se nikdo nerodí a postupem času se musí vše pilovat, protože přede mnou stáli dva mladí kluci (mohlo jim být tak 10 - 12) , kteří byli tak protivní, až jsem měl chuť je tam zflákat nasr.. no nebudu sprostý, ale štvali mě hrozně. Naštěstí přišel vodokropič a v pravý čas mě zchladil.
Po Škworech jsme se odebrali opět do 'Domečku' a na dálku poslouchali vystoupení Dogy. Vrátili jsme se v půlce vystoupení Communic, po kterých mělo vypuknout hotové peklo! Své nové album Evangelion přijeli představovat polští bratři Behemoth!!!!!! Black-metalisti, co mají zákaz vystupovat v rodné zemi a jsou na stejné černé listině Polska jako Marilyn Manson a Marduk!!!
Za burácivého řevu natoupil bubeník Inferno následovaný Orionem, Sethem a hlavně Nergalem. Nikdo nezůstal v klidu! Kolem mě nebyla hlava, která by nerotovala a neházela hárem na důkaz oddanosti těmto satanistům. Behemoth je pojem, na Behemoth jsem se těšil, Behemoth jsem si užil! Hail Satan - Hail Behemoth!
Pln dojmů jsem v doprovodu drahé matičky zamířil k zastávce a k velké nelibosti jsem zjistil, že jsem někde ztratil mobil. Nejspíš někde u stanu, kde jsem si psal naposledy s parťákem Benderem, nebo někde tam, kde mamka stála na Behemoth a hlídala tašky. Tak jsme se tedy vraceli a prohledávali smítko po smítku celý areál, ale nakonec jsme za doprovodu hudby Annihilatoru odjeli posledním vlakem bez úspěchu..


Masters of Rock 2010 2/6

22. července 2010 v 9:55 | Fender |  Festivaly
DRUHÝ DEN:
Byl pátek brzo ráno a já jsem opět studoval program. V pátek jsem se těšil na Metalforce, Delain a hlavně na Epicu! Žhavil jsem kameru a promazával svůj dokonale připravený foťák (bez paměťovky..). Každou minutu jsem šel už ke dveřím s tím, že půjdu na snídani, abychom to stihli, jenže mě pokaždé matka stáhla zpátky s tím, že to stejně neuspíšíme. Pravda - začínalo to až v jednu a na Citrony jsem zas tak zvědav nebyl.
Konečně jsme sešli dolů, do restaurace patřící motoristickému pensionu R1 (nebylo špatný, mít nad hlavou Rossiho, ale Vettel by byl lepší! :D) a usadili se u okna. Po celé místnosti vyřvávalo rádio Čas a my se smáli u toho, že za pár hodin už budeme poslouchat něco jiného. Taky jsme sledovali, jestli nezaslechneme zprávy z festivalu. A pak to přišlo.. "Zpěvačka Tarja Turunen, bývalá členka Nightwish, sklidila se zlínskou filharmonií opravdu bouřlivé ovace. Nejvíce fanoušky dostala, když se naučila česky část Dvořákovy Rusalky." - tak toto mě dostalo. Nemám rád Nightwish a nejsem fanouškem předrahé Tarji, ale usoudil jsem, že to opravdu musel být zážitek k nezaplacení a jen jsem si domýšlel, co si pro nás asi připraví Epica.
Pak jsme vyrazili. Stejně obtížné, jako najít R1, pro nás bylo i najít vlakové nádraží, ale nakonec jsme spoj do Vizovic stihli a se spoustou dalších fandů jsme vyrazili vstříc neuvěřitelným zážitkům. Podle programu a hodinek na mém mobilu, jsme měli Metalforce stihnout od začátku. Všechno probíhalo prostě podle plánu, akorát matka se nepřestávala třást a začala provolávat, že se bojí a chce zpátky. Nebyl dobrý nápad, aby jela!! Ale popravdě, já taky netušil do čeho se řítím a vůbec jsem si nedokázal představit jak areál likérky Rudolfa Jelínka, ve kterém se vše konalo, vypadá.
A pak jsme projížděli mezi loukami, na kterých se začalo objevovat stále více stanů a byli jsme si jistí, že přijíždíme k areálu. Spomalili jsme a už jsme mohli slyšet i dunivé zvuky z hlavního pódia. Vlak houkal a odháněl fanoušky, mezi kterými se rozmohl trend rozvalit se na pohodlných kolejích a pak konečně zastavil a my zamířili k hejnu stánků, co stáli po cestě od zastávky k pódiu.
Když jsme se dostali na druhou stranu kolejí (což nebyl problém, protože fanoušci byli - podle matky - NEČEKANĚ ohleduplní a vlak jel rychlostí, že kdyby si dal závod se šnekem, určitě by prohrál - a to kvůli ohleduplným fanouškům, kteří si udělali piknik na kolejích), objevili jsme se před vchodem, kde nám roztrhli vstupenky a dali nám za ně fialové kontrolní pásky s nápisem Masters of Rock.
Větou "Je nám jak vůl, volové!" nás v areálu přivítal Visací zámek a následovala povzbudivá hymna punku - Známka punku!
Visáči byli zhruba v polovině vystoupení a mezi nimi a Metalforce měla být ještě půlhodinová přestávka, takže jsme měli hodně času na rozkoukávání - a že jsme ho potřebovali! Celá likérka byla obsypaná bílými stany, mezi kterými jsme rozeznali 'festival shop' a díky nekončící řadě fanoušků i Prosperita 'greet & meet' stage, na kterém se konaly autogramiády. Za řadou u Prosperity mohutně vyhlíželo Ronnie James Dio stage - hlavní pódium, na kterém právě teď řádili Visáči. Než jsme se vůbec doštrachali na okraj areálu k plotům, kde bylo v suché hlíně cosi, co vzdáleně připomínalo trávu, tak už do nás Visací zámek tlačil další ze svých hitů, ale my to stejně ignorovali a roztáhli můj obrovský černý deštník s tím, že poslouží jako slunečník, protože bylo nesnesitelné vedro a začínal jsem s Visáčema v tom, že je 'jak vůl' souhlasit. Naše místečko s 'trávou' oddělovalo od hlavní vřavy neustálé proudění a přesouvaní fanoušků z jedné strany na druhou. Jak bylo vidno, obchodů a stánků tu bylo více než dost.
A pak Visáči skončili, 'velice vtipně' se s publikem rozloučili a zmizeli v nenávratnu.. po nekonečných třiceti minutách, při kterých jsem se narval úplně až k pódiu a opíral se o zábradlí, nastoupila germánská delegace - Metalforce, kteří mě asi tři dny před festem zaujali písní 'Faster, Louder, Metalforce'. Foťák i kameru jsem nechal u matky a tudíž jsem na ní nechal veškeré fotky a videa (obojí skončilo v hrozném stavu, ale tak aspoň něco..). Ovšem rozhodně jsem se nenudil... prudil jsem hned vepředu v triku s Epicou, hoperskou kšiltovkou a nechápavým výrazem vždy, když chtěli, abychom zpívali - nakonec to vzdali a chtěli po nás jen doplňovat v písni Faster, Louder, Metalforce jejich jméno.. to mi šlo, ale byl jsem skoro jediný, neměli tam moc fandů - škoda!
Po skončení přišla jedna špatná zpráva jako blesk z čistého metalového nebe - Delain zde nejsou! Nejsem jejich fanouškem, ale opravdu - škoda každého neprovedeného vystoupení, nakonec jsem si užil všechny, i když jsem jim moc nefandil.
Na thrashový nářez Destruction jsem v hlavní vřavě nebyl - stál jsem v nekončící řadě u Prosperity a čekal na autogramiádu Epicy a i když jsem tam stál ještě když se podepisovali Metalforce, Epicu už jsem nestihl. :( Zklamaně jsem odešel, ale tak pomalu, abych ještě zachytil něco málo z rozhovorů ostatních fanoušků - zajímavé. Dozvěděl jsem se, že Tarja úplně jinak působila na rádio Čas a jinak na fanoušky. V řadě u Prosperity si na ni více lidé stěžovali než ji chválili a tak mě aspoň na chvilku přestalo mrzet, že jsem tam nebyl.
Náladu z nepovedené autogramiády jsem si šel s plakátem v ruce spravit dolů ke stánkům a celé další vystoupení jsem přežíval u stanu Domezcech se zmrzlinou. Sledoval jsem jednu z těch LED obrazovek či jak se jim říká a poslouchal Tublatanku. Bratia Slováci (asi to není dobře, ale to bych teď ani neřešil..;)) mě mile překvapili a jisté melodie od rockové skupiny mě dostali natolik, že jsem se v tom vedru dobrovolně štrachal opět nahoru k pódiu.
Po Tublatance měla vypuknout 'šou'. Hned při ohlášení poslední písničky jsem se začal dobývat do vřavy s kamerou, abych na vystoupení večera (aspoň pro mě tedy) byl na správném místě a aspoň něco málo na tu kameru chytl. Na Epicu však přede mnou zůstalo ještě hodně lidí, takže jsem skončil kdesi v třetí řadě a trénoval si, jestli kameru vůbec přes všechny ty ruce a hlavy zvednu. Naštěstí to nedopadlo tak špatně. Simone Simons sice měla při první písničce menší technické problémy s mikrofonem, další písně se jim ale v rámci možností vydařily. Nečekal jsem od nich famózní živák, ale stejně mě dostali. Možná i víc jak Manson před rokem! Mám od nich natočenou každou druhou píseň, takže sem potom dám nějaké ty odkazy.. ;)
Ale odcházel jsem s tím, že něco lepšího jsem ještě nezažil.


Masters of Rock 2010 1/6

21. července 2010 v 21:27 | Fender |  Festivaly
Halellujah lidi, tož to mě tu máte z té Moravy zpět! Některá individua tady jsou nejspíš velice nadšená, ale nebojte, nebudu vám radovánky kazit dlouho. Nechci tím naznačit, k něčí nelibosti, že bych s blogem končil, ovšem až tento dlouhý a vyčerpávající článek dopíši (ale na to už jste museli být připravení! :D), hodím sebou na gauč (MoR mě opravdu skolil), pustím se konečně do čtení Jednoho dnu Ivana Děnisoviče a hlavně začnu zahánět všechny absťáky, které jsem na Moravě protrpěl. Že by ale šlo o nedostatek hudby, to po dlouhé době říct nemůžu! :D Jenže jsem objevil i spoustu jiných závislostí... na majonéze (dávám ji ke všemu a teď si ji dám k večeři - k hranolkám), na kradení cukrů (snad není námi navštívená restaurace, kde by nechybělo nějak moc cukrů - no aspoň mám památky! :D) a na Primě Cool (ještě nikdy mi Earl nechyběl víc!), takže jsem přišel na to, že moje závislost na nosních kapkách Olinth bylo v porovnání s tímto ještě slabým odvarem.. :D Ovšem nyní už k věci, proč tento článek píšu... chci jej věnovat jedněm z nejkrásnějších dnů v mém životě!
PRVNÍ DEN:
Ještě 14. v noci jsem natěšený vytrhl ze Sparku program celé akce a studoval všechny skupiny a pódia. Nedokázal jsem si vůbec představit, do čeho jedu, ale byl jsem na celý Master doslova nadržený.
15. jsme stávali tak odporně brzo ráno, že bych přísahal, že je kolem půlnoci (budík mě z mé teorie vytrhl) a jen velice neochotně, i přes vidinu festivalu, jsem se začal oblíkat.
Asi o hodinu později jsme už nepohodlně seděli ve vlaku s chutí připlatit si za první třídu, ale nakonec jsme našli volné cupé i v té druhé.
Po celé strastiplné cestě, kdy jsme si zkracovali čas připitomělým slovním fotbalem s názvy písniček ("Takže na G jo..? God..?" .. "Emilie.." .. "Nějakej God?" .. "Nahej Gott?" .. " Na hejkot?") a velice jsme si rozuměli, jsme vjeli do otevřené náruče milovaného Brna, kde jsme dvě hodiny čekali na vlak do Otrokovic.
Chyba byla jediná: jel jsem s matkou. Mám ji rád, ale na tyhle akce se vůbec nehodí. Bohužel si zamilovala Lacrimosu a usmyslila si, že pojede taky! Takže jsem celou dobu slyšel jen ty její kecy na mou osobu a ať už se stalo cokoliv, mohl jsem za to já. Měl jsem chuť ji odstřelit a zahrabat na Mendlově náměstí. A ani ty její poznámky typu: "Hele tady je černo!" mi náladu moc nezvedly, když při tom ukazovala na další nebohé fanoušky v černém, kteří na nádraží čekali s námi.
Nakonec jsme se ale dočkali a do Otrokovic jsme se ve zdraví dostali oba.
Ubytování jsme měli ve Zlíně - pension R1. Pěkný název což? Takový nápaditý! Jenže jsme se tam museli nejdřív nějak z těcxh Otrokovic dostat. Takže jsme tam spolu s ostatními vystoupili, ale zatímco oni čekali na vlak rovnou do Vizovic, my se ještě štrachali s kufry do R1 s tím, že na MoR půjdem až druhý den! Ona mi vážně umí zkazit radost. Jenže tohle byla zase jedna z mála věcí, kterou jsem u ní chápal - taky se mi nechtělo do Vizovic s kuframa!
Takže zatímco festival ve tři hodiny zahajovali Final Fiction, my trčeli v zácpě v trolejbuse na cestě do Zlína.
Najít náš pension taky nebylo nic tak jednoduchého, ale popisovat to celé by bylo ještě zdlouhavější. Dozvěděli jsme s etotiž, že je někde na Fryštácké ulici, ale nebyl autobus, co by jel na Fryšták. Nakonec jsme našli čtyřku, která mýřila aspoň tím směrem a dovezla nás naštěstí zhruba 500 metrů před pension. Jenže to také nebylo snadné ho najít, i když jsme ho měli skoro před nosem. Protože poblíž stála jen restaurace K2 (oni mají snad úchylku na písmeno s číslem v názvu!) a směrem, kde měl být Fryšták, byl pustý les. V K2 nás ale potom poslali na cyklistickou stezku, kudy jsme tedy pak trefili až do R1, kde jsme strávili celý den a noc a já jen sténal, když začala hrát Tarja.

Srdceryvná rozlučka.. :'( + vyhodnocení

13. července 2010 v 22:14 | Fender |  Oznámení a upozornění
Dnes je 13., jak mystické to datum.. a na 13. jsem vám sliboval vyhodnocení velké kreativní soutěže na téma nekrofil/nekrofílie.

Přihlásilo se vás více než dost..


S tím jsem ani nepočítal.. takže všem děkuji za přihlšení...
Bohužel dvě z vás mi díla nepředali.. a to Elisabett a Cherry.. škoda, byl jsem zvědavý na projev vás všech. ;)

Každopádně to, co jsem dostal, byly perly.. ;) :) většinou v dobrém slova smyslu! ;)

Jenže bylo až odporně těžké rozhodovat.. takže tady pro vás mám pár odkazů, které snad vše ujasní..

Nejtěžší ze všeho bylo hledání prvního a druhého místa.. v těchto polích jsem si nebyl vůbec jist.. naopak! Stále setřesu z toho, jak to dopadne a jestli mi to bude vadit! Ano - pochopili jste správně! Vítěze a krásné stříbrné místo jsem ještě neurčil.. ještě si nejsem jistý.. a proto vás prosím o pomoc... chci, abyste si přečetli obě dvě díla a spravedlivě dali hlas opravdu té, které dílo vás zaujalo víc! ;) Také bych rád poprosil samotné soutěžící, aby se zdržely a nedaly samy sobě hlas! ;) A také chci upozornit, že toto není soutěž, ve které bych toleroval shánění hlasů. opravdu chci, abyste se vy sami rozhodli, komu věnujete svůj hlas a umožníte mu tím vyhrát...
A přeji si, abyste tak učinili ZDE

Nadále jsem mezi těmi veledíly nalezl i jisté speciály, které jsem opravdu nemohl soudit s ostatními a proto jim věnuji speciální místa a speciální ceny! Byla to nádherná díla, ze kterých jsem byl vážěn rád.. jejich přehled najdete ZDE

A konečně.. přehled cen, které jsem si pro vás všechny připravil.. ne - opravdu nehledejte mezi nimi dessy a laye - to já neumím.. ale budu se opravdu velice snažit, aby se vám to, co vám budu moct nabídnout, líbilo.. ;)
Ceny vám sem dám mezi 21. - 23., tedy, pokusím se , aby to takhle vyšlo.. pokud ne, předem se omlouvám. A co tedy dostenete, můžete zjistit ZDE

Jak jsem ale psal.. o prvním a druhém místě ještě rozhodnuto není.. zato o třetím mám naprosto jasno...!
Jde o dílo, které bylo psané od srdce (čehož si opravdu velice cením). I po vizuální stráce vypadalo velice příjemně..! Sice se tam občas vyskytly obraty, které mi moc neseděly a přišlo mi, že to tam bylo namačkané jen proto, aby se našlo něco, co by se mohlo rýmovat, ale i přesto myslím, že jde o dílo pro nádherné bronzové místo jako stvořené.. a jsem za něj rád.. byl tam popsaný i ten děs.. sice už to nevyzařovalo onu atmosféru, ale vše tam bylo popsané.. takže opravdu děkuji.. a komu že..?


A její dílo:



O čtvrtém místě jsem měl snad nejvíce pochyb.. vážně jsem si nebyl jistý, jestli ho mám porovnávat se třetím nebo pátým.. takový zmatek to ve mě zanechalo.. :D Ale nakonec jsem tedy na krásné bramborové místo umístil Krasiviju
s její úchylnou ženskou nekrofilkou! :D Myslím, že to bylo i jediné dílo, ve kterém byla do oné role posazena žena! Takže děkuji za účast a hlavně za pěkné dílo..

Jde lesem, životem ztrápená,
ženská tak trochu úchylná.
Z živých lidí má strach,
ale mrtvé má ráda zas.

A vtom z ničeho nic, najednou,
vidí mrtvolu pobodanou,
jak z ní krev vytéká.
Je z ní celá nadšená.

Poklekne k chlapovi mrtvému,
k jeho boku levému.
A bezmyšlenkovitě ho políbí.
Cítí se jek na křídlech motýlích.

Obejme ho a pryč jsou zábrany,
že je toto nezákonný.
Že milovat se s mrtvolou je špatný
jí vůbec nevadí.

No a na pátém se velice těsně umístila Nessie!
Její dílo také nebylo špatné, ale v mnohých obratech jsem si nebyl jistý, jestli by to tak opravdu řekla.. nemyslím si o tom, že jde o dílo od srdce, spíš je to takové přehnané.. ale i tak pěkné.. jen to mi na tom nejspíš vadilo! ;)

Věčný sen
věčný sen
jdu tam a sem,
cítím jsi blízko!
Nikdo ale nezná tu zem!
Hedvábí je jemné
stejně jako noc temné.
Jsi tu nevím kde
hledám a padám na zem,
jsem zraněná vysílená
hledám ,
neznám cestu!
Jsem bláhová,země klidu tě očekává.
Nechod'!Zůstan' se mnou!chci padat
s tebou!Chytnu tě za ruku,držím a nepouštím.
Pádáme spuštím se v pavučinách snů.
A když je konec naší pouti tmou,
marně lapám po dechu,hruzou i děsem vidím tvou
tvář oči plné nenávisti,zášti vůči mě!
Byla jsoum tvou
ted' s tebou musím jít,
nechci křičím jdeme k bráně,táhneš mě dál
nic tu není jen tam v dáli mrtvé ticho. sténám bolestí,
tvůj stisk je bolestný. Mám pláč žalostný,
už se nevzpouzím nemám sílu.
ty se však náhle otočíš a v oších máš smích vítězný.
Dívám se na tebe nevině, ted' vím!
Chápu nejsi ten koho miluji jsi
mrtvý. táhneš mě za sebou chceš být se mnou.
Chci být s tebou,cítím tvou lidskou duši!
Tak nevinou,čistou a zákeřnou! Mám novou sílu, vzpouzím se dál
nepouštíš síly tě opuoštějí. vytrhnu se a utíkám zpět tmou cetou necestou.
Odpust' mi , že tvou krásu nehledám. Sliším vůj sten ,nářek a pláč.
Jdu však dál nebot' vím že je to sen.

No a nyní k tomu, proč se dnešní článek jmenuje, tak jak se jmenuje.. Toto je poslední článek před MoRem..


Odpovídat na komentáře budu v klidu ještě zítra, ale články už žádný nepřibydou.. ale opravdu vás prosím, abyste hlasovali o vítěze.. je to jediná má prosba.. děkuji! ;)

Vítěz..?

13. července 2010 v 21:44 | Fender
Měl jsem opravdu veliké dilema při rozhodování o vítězi celé této soutěže! Dlouhou dobu jsem se rozhodoval mezi dvěma neskutečně dobře propracovanými prácemi.. na pomoc v rozhodování jsem si dokonce zavolal Guljat. Jenže ta mi v tom udělal ještě větší guláš.. takže vás kvůli vnitřnímu souboji prosím, abyste rozhodli vy!
Abyste rozhodli mezi těmito veledíly:

Dílo od Raki
Rakii ze svého nekrofila dokázala mistrně udělat i gaye a pedofila.. je to nanejvýš skvěle zamotané a psáno úžasným stylem! Líbí se mi natom také to, že jde opravdu čistě o její projev a nesnažila se nikoho kopírovat, nikoho napodobovat! Za toto dílo jsem rád! Když jsem ho vlastně četl prvne, nedokázal jsem ho tak úplně pochopit a po chvíli jsem se v tom ztratil. Teď až si uvědomuju jak jsem byl nevyspělý.. dokonalé dílo, Raki, děkuji ti za něj moc.. ;)

Miluji tě a ty mě.
Patříme k sobě ,oba dva ,tak proč si to nepřiznáš ?
Proč si tak křičel ?
Proč si mě nechtěl už nikdy vidět ?
Teď tu tak najednou bezmocně ležíš .
Neuděláš nic ?
Už se nebráníš ?
Jen jeden výstřel ,jen jeden stisk , poslední tvůj výkřik a teď tu v krvi ležíš .
Nechtěl jsem ti ublížit .
Chtěl jsem tě jen pomilovat víš!
Protože tě miluji !
To ty si se bránil .
Pohladím tě po tváři .
Už se nebráníš tentokrát ne .
Už sis přiznal že si mě miloval taky ?
Teď budeme jen spolu ano?
Jsi tak studený a přesto nádherný .
Políbím tvé studené rty .
Konečně se můžeme milovat .
Jsi tak mladý oproti mě .
Proto jsem tak do tebe zamilovaný .
To jak si se bránil před školou .
Jak si nechtěl ke mně nastoupit .
Vlastně ty mě ani neznáš .
Přece stačí že tě znám já .
Sledoval jsme tě pořád .
To jak se směješ a brečíš .
Vím o tobě všechno!
Proto jsem tě odtáhl ke mně domů .
Ať vidíš to jak jsem do tebe zamilovaný .
Ať vidíš všude tvé fotky po mém domě .
Jsou jen tvoje .
Všude si ty .
Poprvé tě tu mám na živo .
Tak si to užijeme ne ?
Tvé ruce jsou tak chladné.
Pomalinku tě svlékám .
Začnu tě líbat na tvé hrudi .
Všude kolem nás je tvá krev ,ale to nevadí ne?
Položím tvé tělo na postel .
Už necítím tvé srdce ,ale vím že tu jsi .
Patříme k sobě .
Roztáhnu ti nohy .
Tak moc mě dráždí jen pohled na tvé tělo .
Bílé , studené , hubené a trochu špinavé od krve .
Teď je jen moje .
Vnikám do tebe .
Líbilo by se ti to viď ?
Líbí se ti ty pohyby .
Vzrušuje tě to jako mě?
Pohyb tam a zpět .
Líbí se ti to?
Je to tvé poprvé?
Jsem rád že tvé poprvé zažíváš se mnou .
Ten krásný pocit .
Je to u konce .
Bílá tekutina ti teče po nohách .
Ty nic neříkáš ?
Jak bys jen mohl .
Vždyť jsi mrtvý .
Kulka ti prolítla hlavou .
Tvé nehybné tělo leží na posteli .
Co jsem to udělal...???


A druhé dílo, které mi zamotalo opravdu hlavu.. dílo od Lily Addams!
Toto nádherné a také velice dobře zpracované dílo jsem nejdříve bez zájmu v rychlosti přelétl a zkopíroval s tím, že si ho přeču jindy. Jak jsem byl blbý a dementní! Proč jsem tak krásnou věc odkládal..? Mohl jsem se kochat mnohem dýl..!!! Nesnáším se za to!!
Je to opět od srdce.. miluju díla, která vypovídají o osobitém postoji autora! A ten konec.. ze začátku jsem se u toho smál, ale později mi začalo docházet, jak neskutečně chytrá myšlenka to je.. nekrofilova láska nevydrží věčně.. děkuji ti moc, Lily, za možnost se takto zamyslet.. děkuji ti za překrásné dílo vyzařující to, co by pravé dílo s tímto tématem mělo..

Večer přišel.
Ještě byl čas do půlnoci.
V jednom bytě se k sobě tulili milenci.
Na posteli
rudé lístky květů
a oni - spojení dvou světů.
On, hořící vášní.
Ona tvářící se tak chladně.
Studená jako led
a tváře bledé.
Pro něho přece krásná.
Opustila svět.
Když poprvé ji spatřil,
chtěl ji hned.
Nekrofil.
Fascinovaný chladným tělem.
Byl okouzlen
krásou chladných rtů.
Nekrofilní romance však neměla
dlouhé trvání...
Mrtvoly časem zhnijí...

Takže vás všechny snažně prosím.. hlasujte dole v anketě o vítězi.. pro mě je to neskutečně těžké.. už předem vám říkám na rovinu, jste pro mě vítězky obě! ;)

Pokud by se dole ta anketa nezobrazovala (což je taky dost možné), tak prostě napište do komentářů, pro koho byste hlasovali.. ;) děkuji vám všem! ;) :)

Speciály

13. července 2010 v 21:19 | Fender
Na stole mi přistály (samozřejmě obrazně řečeno) i díla, u kterých nebylo jednoduché soudit. Nechtělo se mi je porovnávat s ostatními, protože všechny mi daly básně, jen tato díla se vymykají..

Takže dílo od Bloody_Tear.. jak vyhrožovala - dílo grafické! Nádherné fotografie:

Necrophilia
Necrophilia 2
Necrophilia 3
Tak tohle má náboj, to má děj! Je z toho cítit ta pravá atmosféra utrpení a smutku.. je to popravdě jedno z nejlepších děl, která jsem obdržel. A v neposlední řadě to má i skvělé obsazení. To je nádherné dílo.. a já ti za něj moc děkuji.. až mi vyrozilo opravdu dech, když jsem to poprvé spatřil...

A druhé skvělé dílo je od Karoll! Karoll mi poslala naprosto úžasnou úvahu, které si také moc váží a to hlavně kvůli otevřenosti a kvůli vlastnímu postoji! Tkě ti za to moc děkuji..

"Každý z nás má nějakou úchylku", říkává můj otec. A já s tím souhlasím. Někdo miluje 3bitky, další by vydržel sedět u počítače týdny, já třeba nemám ráda otevřené dveře (když si čtu), jiný má zase fobii z pavouků....
...Jenže tohle je normální. Tohle jsou normální úchylky. Něco jiného je porušovat zákon kvůli vlastnímu pocitu blaženosti. Co k tomu člověka vede?

Empatie. Vcítit se do pocitů druhých a pochopit je. Musí být zatraceně těžké pochopit, proč to nekrofil dělá. Já to asi nepochopím.

 Ale je pravdivé tvrzení, že všechno musí mít svůj důvod? Opravdu musí? Třeba je to nutkání. Zkusím to uvést na příkladu.
Když je člověk šílený hladem a uvidí kus dortu, co udělá? Sní ho, samozřejmě. Automaticky. Bez přemýšlení. A když má člověk hlad příště, co udělá? Začne vyhledávat dort, který mu minule tolik chutnal. A až ten dort najde, sní ho, i když mu nepatří a on ho musí ukrást? Ano, protože se bez něj už neobejde.

Možná je to s nekrofilem podobné. Možná je to touha, pocit, nutkání, kterého se nedá zbavit.
A možná se úplně pletu.
Nevím.

Takže oběma moc děkuji za výtvory.. dostali mě.. oba dva! Nádherné amyšlenía nádherné fotky dokonale podbravující a podtrhující děsivou atmosféru! Jste skvělé! ;)

Ceny za kreativní soutěž

13. července 2010 v 21:00 | Fender
Když jsem soutěž zadával, netušil jsem jaký bude mít úspěch a ani jsem netušil, co vám za to budu se svými schopnostmi vlastně moct nabídnout. Od té doby jsem ledacos pochopil a tak si teď už plně troufám uzavřít soutěž a soutěžící ohodnotit těmito cenami:

  1. reklama všech reklam, aimovaný diplom, pár jmenovek, klikací ikony, ikony a nejspíš i nějaké další menší bonusky..
  2. diplom, reklama, klikací ikony, ikony
  3. diplom, klikací ikona, ikony

Speciální ceny za speciální místa budou vlastně mišmašem druhého a prvního místa.. podle kvality příspěvku..

Vem soutěžícím věnuji diplom, protože všechna díla jsou velice kvalitní a já vám děkuji za účast!